Přeskočit na obsah

Kožešinová zvířata

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kožešiny

Kožešinová zvířata jsou některé druhy savců, kteří se chovají nebo loví pro svou kvalitní kožešinu. Kožky těchto zvířat jsou používány k výrobě kožešnického zboží. Více než 80 % kožešin se v současnosti získává chovem zvířat na farmách nebo ze zvířat (králíci, ovce) poražených pro maso, lovem volně žijících zvířat se oficiálně získává jen cca 17 % kožešin, avšak skutečné množství je zřejmě vyšší, protože mnoho ulovených kožešin, a to i z ohrožených a mezinárodně chráněných druhů, končí na černém trhu. Lov se provádí odstřelem, chytáním do různých, mnohdy málo šetrných pastí, v případě lachtanů, tuleňů a jejich mláďat však také vysoce nehumánním ubíjením kyji a háky. Od 19. století bylo vyšlechtěno mnoho barevných, často velmi zajímavých mutací kožešinových zvířat, zejména norků, nutrií, lišek obecných i polárních. Podmínky chovu kožešinových zvířat (lišky, norci, nutrie, činčily) však často nejsou z hlediska welfare zvířat příliš uspokojivé. Zvířata jsou držena v přeplněných klecích, nebo naopak po jednom ve velmi malých klecích bez podestýlky a jejich zabíjení se provádí mnohdy velmi nehumánně. Nejvíce chovaným druhem kožešinových zvířat jsou lišky polární. Proto jsou kožešinové farmy kritizovány ochránci zvířat. V 11 zemích Evropy byl chov kožešinových zvířat zakázán, v Česku je zatím ilegální prodej pouze výrobků z tuleně. Dalším problémem je, že např. v Rusku vede chov lišek a norků k problémům s krmením, ten je často řešen ilegálním lovem mořských savců (tuleni, mroži, velryby)[1]Z etických i ekonomických důvodů je nejvhodnější používat kožešiny umělé, jejichž kvalita se díky moderním technologiím od přírodních kožešin příliš neliší.

V České republice byla v roce 2017 přijata novela zákona na ochranu zvířat proti týrání, díky které zde všechny zbývající kožešinové farmy skončí v lednu 2019.[2][3]

Druhy kožešinových zvířat

[editovat | editovat zdroj]